24. února 2011

Henning Bendtsen (1925–2011)

8. února 2011 zemřel ve věku 85 let dánský kameraman Henning Bendtsen. Syn profesora němčiny se zpočátku živil jako fotograf, k filmové kameře se poprvé dostal ve svých 21 letech. Jako hlavní kameraman začal natáčet filmy od konce 40. let a během své kariéry jich nasnímal téměř 60. Nejvíce proslul jako kameraman Carla Theodora Dreyera u jeho filmů SLOVO (1955) a GERTRUD (1964), u nichž je jeho podíl na výsledném tvaru natolik výrazný, že kdyby nenatočil už nic jiného, zasloužil by si za tyto dva snímky vstoupit do filmového Pantheonu. "Spolupráce mezi mnou a Dreyerem byla velmi harmonická a bude navždy nejcennějším tvůrčím spojením, jaké jsem zažil", vzpomínal na práci s Dreyerem. "Navázali jsme spolu rychle kontakt, jak profesionálně, tak i jako lidé." Ve filmu SLOVO dokázala Bendtsenova kamera jemným tónováním odstínů, kontrasty a někdy až neznatelným pohybem dokonale předat mystické tóny a hypnotickou atmosféru scény, často v jediném dlouhém záběru. Na natáčení GERTRUD pak Bendtsen vzpomínal takto: "Myslím, že pro Dreyera byl velmi zajímavý technický vývoj, takže v GERTRUD jsme použili spoustu dlouhých jízd a záběrů. Vzpomínám si velmi jasně, jak často jsem ho musel zdvořile uvědomit, že nám došel film, při natáčení scény delší než 11 minut, což byla maximální délka cívky. Byl tam i další problém. Vzhledem k tomu, že scénář nebyl rozdělen na scény, ale byl napsaný jako jeden nepřerušený řetězec akcí, nemohl jsem postavit běžné osvětlení. Sekundárním světlem vyplňujete scénu, světlo, které používáte pro změkčení hran a obrysů je klíčové světlo. Vyřešili jsme to tím, že jsme 2kw zdroj umístili na kameru. Byla to hrozná práce, protože jsme museli regulovat jas světla v závislosti na tom, jak daleko od objektivu právě herci byli." Po Dreyerovi pracoval na filmech různých tvůrců, zmínit je třeba kameru u filmu RUDÁ KÁPĚ (1967) režiséra Gabriela Axela podle skandinávské legendy z 11. století. Své poslední práce pak spojil se jménem Larse von Triera, v roce 1987 snímal jeho experimentální film EPIDEMIC a v roce 1991 mysteriózní EVROPU, kde měl možnost se vrátit k černobílé kameře a Dreyerovským "temným tónům". Tímto filmem svou tvůrčí dráhu také uzavřel. - Jednou z nejpamětihodnějších scén stvořených jeho kamerou je chvíle rozhovoru šíleného Johannese s neteří Marren ve filmu SLOVO. Pro vyjádření Johannesova duševního stavu použil Bendtsen nejen nasvícení a hloubku prostoru, ale především pomalý pohyb kamery kolem obou herců, při němž ani jednou nevidíme jejich záda, zatímco v pozadí se panorámuje celá místnost, čehož dosáhl tím, že společně s kamerou otáčel jinou rychlostí i pódiem s herci. Dosáhl tak fascinujícího účinku, který Jonathan Rosenbaum nazval "zázrakem sebe sama, vyjádřeným pomocí ´nemožné´ mizanscény."


Aktuálně: Film GERTRUD uvádí v pondělí 28. února od 20 hod. pražské Ponrepo.

Žádné komentáře: